Čtenářské dílny z pohledu učitelky na rodičovské dovolené
Listopad 2015
Byla jsem pozvána na dvoudenní seminář s názvem Čtenářské dílny, který se na naší škole konal 2. a 30. listopadu. Co si pod spojením „čtenářské dílny“ mám vlastně vůbec představit? Od kolegyně Táni jsem se dozvěděla, že v rámci tohoto projektu škola obnovuje fond knihovny a že se jedná o způsob, jak přivést děti ke čtení, jak se mohou o knížkách bavit. A každé dítě si přináší svou knihu. To vše jsou pro mě novinky. Jsem totiž v současné době na rodičovské dovolené. Příští rok mě čeká návrat do pracovního procesu, takže jsem byla zvědavá, co nového se dozvím, abych nebyla úplně mimo, a také jsem se těšila na setkání s kolegyněmi.
Je 13:40 a právě jsem dorazila do školy. Mám pět minut na to, abych se přivítala a zjistila dvě zásadní věci. Zaprvé nemám důležitou pomůcku pro seminář - knihu. Zadruhé polovinu lidí neznám, za dva roky se kolektiv obměnil. Operativně si zapůjčuji knihu od Bobiny, naštěstí jsem titul před nějakým časem četla. Seznámení s novými kolegyněmi se odehrává v průběhu seminářů a já zjišťuji, že jsou to prima otevřené ženské.
Ale popořádku. V 13:45 seminář zahajují sympatické lektorky, Kamila Zemanová a Pavla Samotínová. Nepřijely s prázdnou, ale kromě know-how jak zavést ve škole čtenářské dílny, přivezly pro inspiraci množství současné české i zahraniční dětské literatury. Je čas začít, seminář má tři základní části.
1) Naladění
Usedáme v kruhu, snažíme se samy formulovat, co si pod čtenářskými dílnami představujeme, co od nich očekáváme. A už ze sebe sypeme... zájem o četbu, rozvoj čtenářských dovedností, inspiraci, sdílení prožitků, podporu fantazie, vlastní psaní... Uvidíme, zda se naše očekávání naplní.
A teď už práce s přinesenou knihou. Máme ji prozkoumat všemi smysly. Chuťový vjem jen odhaduji, přece jenom se zdráhám knihu olizovat či okusovat, nejen kvůli tomu, že je půjčená.
2) Vlastní čtení
Máme si najít pohodlné místo, kde budeme deset minut číst (u dětí se doporučuje 15 až 20 minut). Přiznávám, že mi zprvu činí problém začíst se. Tvrdá školní židle opravdu nepřipomíná v ničem pohodlí domácího gauče. Přece se zadařilo. Za chvíli mi nevadí ani tvrdost školního nábytku, ani probíhající výuka ve vedlejší učebně. Jenomže deset minut je pryč. A to by mě zrovna zajímalo, jak to dopadne s hrdinčinou nejlepší kamarádkou.
Než se vrhneme na samotnou práci s textem, lektorky nám pro inspiraci pouští ukázku čtenářské dílny v 6. třídě. Děti prezentují své knihy, jsou samy schopny zhodnotit, jak se jim podařilo splnit či nesplnit zadané úkoly, co příště zlepší, a to vše s radostí. Pro mne příjemné zjištění.
I nás čekají úkoly. Ve skupinkách po třech hledáme, co mají naše knihy společného i přes různé žánry. Je to zábavné, určitě inspirující. Vím, co si přečtu příště. Díky.
3) Sdílení
Nakonec se všichni bavíme o tom, jak se nám četlo a pracovalo s textem, jestli se naplnila naše očekávání. Mluvily jsme o tom, jak budeme na naší škole čtenářské dílny s dětmi dělat a jaké můžeme mít obavy. To zjistíme pouze tehdy, až si čtenářskou dílnu samy do dalšího dne semináře vyzkoušíme. To je také úkolem do druhého společného setkání.
Na prvním dni semináře jsme se s formou čtenářských dílen seznámily. Ve druhém dni jsme se zaměřily na témata, kterým bychom se s dětmi chtěly věnovat. Doufám, že tato zkušenost mě čeká příští rok, protože čtenářské dílny mne zaujaly. Z řeči kolegyň jasně vyplynulo, že je i děti tato forma práce baví. Snažíme se, aby se pro děti stalo čtení zábavou!
Monika Čadová
Semináře byly organizovány v rámci programu OP VK – projekt „Rozvoj čtenářství, cizích jazyků ZŠ Letohrad“ (reg.č.: CZ.1.07/1.1.00/56.2649).