středa, 29 březen 2023 06:28

Journey to England

Někdy na konci školního roku 2022 přišla paní učitelka angličtiny Lenka Jirásková s nápadem studijního pobytu pro děti s výukou angličtiny přímo v Anglii. Zkusily s ostatními angličtinářkami zjistit zájem dětí a vlastně i rodičů a byly příjemně překvapeny. Paní učitelka Jirásková začala zařizovat vše potřebné. No, a tak se stalo, že v sobotu 18. 3. 2023 odjelo 55 žáků ZŠ U Dvora a 4 učitelky jako dozor do anglického Ilfracombe.

Paní učitelka Jirásková pobyt zprostředkovala spolu se Student Agency, a tak celá výprava cestovala velkým žlutým pohodlným autobusem. Výpravu doprovázela ještě i průvodkyně Jana a v autobuse se celkem vystřídali 4 řidiči.

Cesta, jak už jsem psala výše, začala v sobotu 18. 3. v 11 hodin u ZŠ U Dvora. Jeli jsme přes Německo, Belgii, Francii do Calais, kde jsme se i s autobusem nalodili na trajekt. Plavba proběhla v naprostém klidu a za ranního úsvitu nás přivítaly doverské bílé skály a změněný čas (posunul se o 1 hodinu zpět).

Do Ilfracombu v severním Devonu v Bristolském zálivu jsme přijeli ve 14.30 v neděli 20. 3. Průvodkyně Jana nás vzala na prohlídku města a přístavu, došli jsme k místnímu divadlu, prohlédli jsme si maják i místní podivuhodnou sochu ženy s názvem Verity od Damiena Hirsta, ochutnali fish and chips a pak už jen čekali na příjezd hostitelských rodin. Přijely včas a s úsměvem se přivítaly se všemi našimi dětmi, které si po dvou až třech odvezly k sobě domů. I my učitelky jsme bydlely v rodině, ti naši se jmenovali Fay a vlastnili takovou velkou viktoriánskou vilu.
Celý večer jsme čekaly, jestli děti nebudou mít v rodinách nějaký problém a nebudou potřebovat pomoc, ale nic se nedělo. Proto jsme se nemohly dočkat rána a spěchaly ke škole. Všichni jsme to měli ke škole Country Cousins tak do 20 minut chůze, přesto některé rodiny naše děti na výuku vozily a staraly se o ně, jako by si je opravdu na ten týden adoptovaly. Dokonce některým dětem vařili místní rodiče i naše jídlo – třeba svíčkovou nebo řízek s bramborovým salátem. Recept si prý našli na internetu. Vůbec nás tedy nepřekvapilo, když si děti s rodinami vyměnily kontakty – prý pro příště.
Stejná přátelská atmosféra nás přivítala i v jazykové škole. Děti byly rozřazeny do tříd podle svých jazykových znalostí. Výuku si velmi užívaly a bavila je. Spolu s místními učiteli si povídaly o městě Ilfracombe a jeho zajímavostech, učitelům vyprávěly o Čechách, dozvěděly se něco málo o různých hudebních stylech, pracovaly na projektech. Každý den se učily od 9 do 12.30. Pak si snědly obědový balíček, který jim připravili v rodině, a mohli jsme vyrazit žlutým autobusem na výlety.
Navštívili jsme rybářskou vesničku Clovelly, Národní park Exmoor s vesničkami Lynton a Lymouth, jeli jsme zubačkou do prudkého stoupání, prohlédli si jednu z nejkrásnějších pláží světa Woolacombe, kde nás zaskočil příliv, nakoupili v městečku Barnstaple místní speciality.
Ani jsme se nenadáli a byl pátek. Tentokrát jsme museli vstávat hodně brzy, protože se přiblížil čas našeho odjezdu a ten nám páni řidiči a průvodkyně Jana naplánovali na 6.00. Takže jsme se s těžkým srdcem rozloučili v rodinách i s příjemným lázeňským městečkem a odjeli společně do Londýna. Tady jsme museli strávit 9 hodin přestávky, takže jsme měli spoustu času na prohlídku památek, vyfocení červených budek i double deckrů, dokoupení suvenýrů, ochutnání dobrot a lodí se po Temži doplavit na místo parkování žluťáska.
Cestu zpět nám trošku znepříjemnila plavba trajektem, protože už v Londýně začala bouřka a silný vítr a takové počasí nás provázelo i na moři. Všem nám bylo špatně, no ale to prostě k cestovatelským zážitkům patří.

Do Letohradu nás všichni naši řidiči dopravili včas a v pořádku. Dojeli jsme ke škole U Dvora v sobotu 25. 3. v 17.45 plni dojmů, zážitků, elánu a cestovatelského nadšení, které nezkazila ani závěrečná cesta trajektem.

Taťána Dolečková Sýkorová